Přivítá Vás klidné a romantické prostředí šumavských lesů pod středověkým hradem Kašperk. Penzion leží ve výšce 880 m n. m. Město Kašperské Hory je vzdáleno 5 km.


Nabízíme Vám pro Vaši relaxaci a aktivní odpočinek příjemně strávené dny na samotě uprostřed lesa s vyhlídkou na vrcholové partie Šumavy. Ideální místo pro ty, kteří rádi nazují pevné boty a jen tak se toulají. Vášniví cyklisté a cykloturisté si také přijdou na své. V okolí je mnoho cyklistických a turistických tras, k vodním sportům láká řeka Otava. V zimním období pak upravené běžecké trasy. Možnost sjezdového lyžování v Kašperských Horách (umělé zasněžování, večerní osvětlení). Svou polohou vybízí k houbaření. Vhodné pro rodinnou rekreaci. Na milovníky historických památek se těší několik hradů. Mezi než patři hrad Kašperk vzdálený cca 800 m od chalupy, dále hrad Rabí a Velhartice. V blízkém okolí lze probádat též keltská hradiště Sedlo a Obří hrad.

Trocha historie

Kašperské Hory a jeho okolí se vyvíjelo zejména v závislosti na těžbě zlata, solném obchodu a dřevařství. Na přelomu 13. a 14. století vznikly Kašperské Hory jako rozsáhlá hornická osada při významném zlatonosném revíru. Za panovníka Jana Lucemburského byly povýšeny na horní město. Získaly pečeť, znak a v r. 1345 i významné privilegium osvobozující město od placení cla a mýta. V 15. století zde bylo v provozu téměř 40 větších zlatodolů a řada štol. 

Zvláštní pozornost věnoval městu král a císař Karel IV., když v letech 1356-1366 dal zřídit obchodní cestu spojující Pasov a Prahu, tzv. Zlatou stezku. Dokladem jeho přízně je i vystavění královského hradu v blízkosti Kašperských Hor. Hrad Kašperk (1356-1361) sloužil k ochraně zdejší zemské hranice, obchodní cesty i zlatodolů. Zároveň plnil úlohu správního centra.
Město posiluje svou pozici a v roce 1582 získává titul královského města a zároveň rozsáhlý pozemkový a lesní majetek. Postupně upadá těžba zlata a je nahrazována obchodem, sklářstvím a dřevařstvím.

Život tohoto kraje ve 2. pol. 19. st. zachytil ve svých románech a povídkách spisovatel Karel Klostermann. Jeho otec zde působil jako lékař a několik let byl i starostou kašperskohorského okresu.

     „…máš-li srdce citlivé, duši velebnosti přírody otevřenou, vnímavou pro její krásu, staneš v němém úžasu, bude se ti klaněti. Tvůrci a jeho dílům, vzdáš hold svůj naší staré Šumavě, vydají ohlas struny srdce tvého, i příšerný její ráz, jevící se hlavně za pochmurného počasí, dojme tě, jako tě dojímá smutná píseň, budeš se těžko loučiti s pohledem na hory naše a přicházeti budou chvíle, kdy vzdálen od ní po ní zatoužíš, zapomeneš na nicotné naše spletky, malicherné štvanice…“

Z románu „V ráji šumavském“